Jak UV záření způsobuje blednutí barev

Nábytek, koberce, obrazy i další interiérové prvky postupem času ztrácejí svou původní barvu: blednou, žloutnou a zkrátka přestávají vypadat hezky. Věděli jste, že hlavním viníkem je právě ultrafialové záření? 

UV záření je součástí slunečního spektra a má kratší vlnovou délku než viditelné světlo. Právě díky této vysoké energii dokáže pronikat hluboko do materiálů a spouštět chemické reakce, které jsou pro barvy destruktivní. Na rozdíl od tepla nebo vlhkosti působí UV záření dlouhodobě a často nenápadně.

Ultrafialové záření se dělí na tři hlavní složky podle vlnové délky:

UV-A (315–400 nm): Dlouhovlnné UV („blízké“ UV). Má nejdelší vlnové délky a je energeticky nejslabší. Tvoří naprostou většinu UV záření dopadajícího na zemský povrch (asi 95 %), protože prochází atmosférou téměř beze ztrát.

UV-B (280–315 nm): Středněvlnné UV. Je energeticky silnější a nebezpečnější než UV-A, ale asi 90–95 % UV-B záření je pohlcováno ozónovou vrstvou v atmosféře. K zemskému povrchu se tedy dostává jen kolem 5 % slunečního UV v podobě UV-B.

UV-C (100–280 nm): Krátkovlnné UV. Má nejvyšší energii a je silně škodlivé (tzv. germicidní pásmo, protože spolehlivě ničí mikroorganismy). Přirozené UV-C ze Slunce však kompletně absorbuje ozónová vrstva, takže na zemský povrch za běžných podmínek nedopadá.

Z UV spektra má na blednutí barev největší podíl UV-A složka. UV-A proniká hluboko do materiálů a způsobuje dlouhodobé poškození – například u textilií a dřeva narušuje strukturu polymerů, což vede k rozpadu barviv a žloutnutí či křehnutí materiálu.

Chemie blednutí: rozpad pigmentů

Barvy vznikají díky pigmentům a barvivům, která absorbují a odrážejí určité vlnové délky světla. UV záření však narušuje jejich molekulární strukturu. Dochází k tzv. fotodegradaci – chemickému rozpadu pigmentů, při kterém se mění jejich schopnost odrážet světlo. Výsledkem je postupné blednutí, změna odstínu nebo nerovnoměrné vybarvení povrchu.

Které materiály jsou nejvíce ohrožené

Nejcitlivější na UV záření jsou:

• Textilie (závěsy, koberce, čalounění), zejména z přírodních vláken
• Tištěné materiály (plakáty, fotografie, knihy)
• Nátěry a laky
• Plasty, u nichž může docházet nejen k blednutí, ale i ke křehnutí

Intenzita poškození závisí na kvalitě pigmentů, typu materiálu a délce vystavení slunečnímu záření.

Proč blednutí často není rovnoměrné

Typickým znakem UV poškození je nerovnoměrné blednutí – například místa zakrytá rámem obrazu nebo nábytkem si zachovají původní barvu, zatímco odkryté plochy výrazně zesvětlají. To jasně ukazuje, že hlavním viníkem není stáří materiálu, ale právě dlouhodobé působení UV paprsků.

Jak se proti UV blednutí bránit

Speciální protisluneční a UV ochranné fólie na sklo jsou navrženy tak, aby co nejvíce škodlivého záření odfiltrovaly. Kvalitní fólie obsahují vrstvy pohlcující UV a běžně blokují přes 99 % veškerého UV záření. Typicky absorbují 100 % UV až do ~380 nm (tj. celou oblast UV-B a většinu UV-A). Prakticky tedy nepropustí žádné podstatné množství UV-A do interiéru.

Tyto fólie zároveň často obsahují i reflexní či absorpční vrstvu pro infračervené a viditelné záření, čímž snižují přehřívání a oslnění v interiéru.

Chcete i vy chránit vybavení vašeho interiéru nebo vystavené zboží? Kontaktujte nás a společně pro vás najdeme to nejvhodnější řešení.

Zpět na přehled